Jeli jsme potom odvézt psy ke Kačky rodičům a pak k nám pořád mi nedocházel můj odjezd. Až při odchodu Kačí a Artyho od nás z domova a obejmutí Kačenky mi vyhrkly slzy a už to začalo šílenství jménem nervozita stesk a zoufalství a strach a vše....od té chvíle brečím šílím a blázním ze všeho na chvíli mé druhý den vysvobodila Olí a pár přátel ale pak zase.
Dnešní den byl celkově jedno velké šílenství, za 13 a půl hodiny mám let a asi se zbláznim, před chvílí jsem ještě byla s Šári ve světlušce na uklidněnou ale teď už se jen chystám spát a modlim se a každý můj nerv je napjatý. Už ani nedokážu psát, snad zítra už bude vše v klidu, uložím se do nové postele podívám se do každého rohu, budu si něco přát jako mi poradila Kačenka a v klidu sem napíšu své pocity z nového prostředí, neni to ten samý pocit jak jet na dovolenou je to pocit jako jet někam do nikam....držte palce, a zítra
Aur revoir
Nervozní Arinka
S tučňáčkem od Barunky |
Peťa, Tomik a Olinka |
Poslední večeře před odletem s nejmilejšíma |
Fíla mě baví při loučení |
Moje Krásná Olinka |
posledni den a posezení se Šári |